Je vlakotramvaj řešení nebo chiméra – aneb o dopravě ven z města

Pochybnosti má ledaskdo a dobře to ukazuje, jak málo se věci veřejnosti komunikují. Projekt vlakotramvaje totiž běží na pozadí už mnoho let v gesci města, Prahy i Středočeského kraje, bohužel odnikud-nikam a o nás bez nás.

V celé té emotivní debatě s námi občas někdo mylně říká, že vlakotramvaj máme jako jediné dopravní řešení problémů města. Vlakotramvaj je pro nás vrcholek ledovce: s její pomocí vás chceme upozornit na to, že město je na tom dopravně katastrofálně a situace se bude ve vlnách zhoršovat.

K nejčastějším dotazům od těch, kteří mají dojem, že to není špatný nápad:

1) Kdo to zaplatí? Středočeský kraj, Praha a stát – tak, jak je to o takovýchto velkých infrastrukturních staveb obvyklé. Město na to samozřejmě nemá. To se bude podílet úpravou zastávek a města. Pro kraj a Prahu to jsou únosné peníze, které nám ale samozřejmě nikdo bezhlavě cpát nebude. Musíme přijít s dobrými argumenty – a ty máme, viz dále.

2) Kudy trasa vlakotramvaje povede? To zatím není zcela jisté. Kraj ani Praha zatím nemají dojem, že bychom vlakotramvajovou dopravu chtěli – nijak jim to nedáváme najevo. Vzniklo několik (cca 7) návrhů trati k hranicím Brandýsa a konkrétní trasa skrz Brandýs by podle nás měla vyjít z komunikace s občany města. Pracovně ve fázi 1 je uvažováno zakončení na brandýském nádraží s tím, že další průjezd skrze město by mohla zjednodušit železnice na Čelákovice..

3) Proč je potřeba na vlakotramvaji pracovat teď? Protože zítra se probudíte a někdo ji namaluje skrze váš obývací pokoj. Zapojení občanů města do toho, jak taková trať má vypadat v Česku není zvykem, takže plánování zatím probíhá bez nás. A co je neméně horší: zastavěnost území mezi Prahou a Brandýsem prudce roste, každý rok je těžší vymyslet dobrou trasu, za nějakou dobu bude prakticky nemožné liniovou stavbu do Prahy vyprojektovat.

4) Proč nepoužít železnici na Čelákovice a nejezdit tudy vlakem? Protože i kdyby se tato trasa elektrifikovala a zdvojkolejnila, navazující železniční koridor z Čelákovic na Prahu má vyčerpanou kapacitu a zvýšit ji bude extrémně těžké.

5) Proč vůbec vlakotramvaj stavět a nejezdit jen autem či autobusem? Protože do města přišlo hodně nových obyvatel a dojíždějí do Prahy. Mnoho dalších přijde, s tím se nedá nic dělat. Dopravu musíme diverzifikovat a k tomu moderní napojení na Prahu patří – jinak bude město ucpané, smradlavé a nepříjemné k životu pro všechny. Silnice to nezvládají už teď a líp s autodopravou nebude!

6) To je vaše jediné řešení dopravy? Samozřejmě, že není. Je to naopak finále našeho čtyřbodového plánu řešení dopravní situace ve městě, který počítá s opravou silnic, chodníků, výstavbou okruhů a zprůchodnění města pro cyklisty i pěší. A to nepočítáme “okolní témata” jako parkování na sídlištích nebo podporu plánu cyklostezky do Prahy.

Celkový obraz dopravní situace města

A teď pro skeptiky – pro celkový obraz, tu máme podrobnější námět k přemýšlení.

Středočeský kraj je největší a nejlidnatější kraj v ČR a Praha-východ a západ jsou okresy se suverénně největší hustotou zalidnění, ta překročila 200 obyvatel na km2 (průměr ČR 134 obyv./km2). I rámci v ČR jsou tyto okresy na špičce a to nemají ve svém středu velké město jako např. Ústí nad Labem nebo Zlín, “jen” sousedí s Prahou.

Pojem suburbanizace, kterému se budeme věnovat níže sleduje oblast okolo velkého města, kam lze dojet do 1h za prací. Města v našem kraji v tomto radiu, které vykonávají rozšířenou působnost jsou Kladno, Kralupy, Neratovice, Brandýs-Boleslav, Lysá, Nymburk, Český Brod, Říčany, Černošice, Beroun.

 


Které město nemá radiální/přímé vlakové spojení do Prahy? Jen Brandýs-Boleslav.

Brandýs-Boleslav je přitom z nich druhé nejlidnatější a i v kraji se během jednotek let dostane na pátou příčkou v počtu obyvatel a nad ním už budou jen “velká tradiční“ města jako Kolín. To je dáno přírůstkem obyvatel přistěhováním a také jejich dětmi, které přicházejí do produktivního věku.

Polovina dospělých a třetina žáků z města odjíždí za prací a studiem a tento podíl se bude jen zvětšovat, větší počet pracovních míst nijak jednoduše nevytvoříme. A pokud ano, naopak to přitáhne další pracovníky do města, kteří se zde budou usazovat.

Jak jsme součástí subuurbanizace Prahy?

Velká města se všude v Evropě geograficky rozšiřují a z příměstských obcí se stávají nové faktické části města. Obce a města v okolí se osidlují hlavně kvůli tomu, že lidé z metropole chtějí vyšší kvalitu života a zdravější životní prostředí. Do suburbanizovaných částí se stěhují spíše střední a vyšší vrstvy obyvatel.
Naše město je rozhodně nejatraktivnější oblastí středočeského kraje v rozumné dojezdové vzdálenosti. Žádné sídlo nekombinuje služby okresního města (školy, úřady, služby) a přírodu jako Brandýs-Boleslav. Ti lidé k nám či do okolních obcí prostě přijdou.

Jedná se o velmi složitý proces, který je ovlivněn mnoha faktory, především je to rostoucí bohatství střední třídy. Obyvatelé si obecně mohou dovolit koupit vlastní dům či byt v suburbánní zóně, tedy na faktickém předměstí. A z těchto předměstí se pak dopravují vlastními vozy či vozy městské i příměstské dopravy do měst za prací nebo za nákupy a kulturou, což má vliv na rostoucí dopravu a zhoršené životní prostředí.
Lidé se z centra stěhují z několika důvodů. Vysoké náklady na bydlení a neustálé zvyšování cen nemovitostí v metropoli. Centra se stále více stávají rizikovými oblastmi, jsou zde environmentální a sociální problémy, kdežto příměstská zóna je většinou mnohem bezpečnější a poskytuje zdravější prostředí. Je to ideální propojení bydlení na venkově a zároveň ve městě.

Dopady tohoto jevu zažíváme zatím jen stresem u míst pro děti do školek a škol, kde jako u dopravy nekoukáme do budoucnosti a pak hasíme požáry.

Samozřejmě: můžeme se bránit výsadbou lesů kolem města, nepovolováním nových čtvrtí rodinných domů, ale zásadní pozemky okolo BSS či u kasáren byly do územního plánu dávno pro výstavbu vloženy a ty tisíce lidí tu bydlet budou. Takže co s tím? Raději budeme stavět školu, rozšiřovat čističku a řešit MHD než jen klopýtat za vývojem a nadávat, jak bývá v Česku zvykem.

Chcete zažívat za pár let nekonečné kolony každý den na dálnici či staré silnici přes Vinoř? Máte pocit, že to řeší autobusová doprava? Ani náhodou, lidé do autobusů nepřesednou i kdyby měl klimatizaci i na zastávce a pozlacené kliky, pokud hromadná doprava nebude zásadně rychlejší než auto. A to řeší jen kolejová doprava, ideálně napřímo do centra města.

Takže můžeme debatovat o rekonstrukci trati Brandýs – Čelákovice – Praha, vlakotramvaji do Kbel a Masaryčky, nebo kudy přesně má trať vést, ale něco začít dělat musíme, jinak se tu prostě udusíme. Když nezačneme hned a nestáhneme pro sebe ty rezervy v ÚP obcí jako Vinoř pro kolejovou dopravu, plány se změní, území zastaví a žádná liniová stavba k nám už nikde nepovede. Jsme fakticky trojměstí Praha-Brandýs-Boleslav.

Memorandum o podpoře železniční dopravy s razítky všech důležitých obcí na hranici Prahy. Brandýs se k prohlášení nepřipojil a tak dokument naše problémy ani nezmiňuje.

Naše vize nápravy dopravní situace v kostce

Škála řešení pro naše město existuje a přestavujeme ji v těchto stupních:

1) „Velký třesk“ – rozsáhlá akce, při níž v prvních čtyřech letech zrekonstruujeme všechny prašné či havarijní průjezdné ulice a chodníky. V rámci tohoto Velkého třesku se město zároveň bezpečně zprůjezdní a zprůchodní pro pěší a cyklodopravu.

2) Obchvat Boleslavi – pětiletý plán, kdy ve spolupráci s krajem proběhne výstavba obchvatu Boleslavi tak, aby se těžká doprava (a zejména ta z pískovny) vyhnula centru města. Zklidnění dopravy v Boleslavi.

3) Obchvat Brandýsa – desetiletý plán výstavby obchvatu Brandýsa tak, aby odvedl dopravu ze směru Kostelecké na silnici 610 a na dálnici mimo centrum města. Zároveň se realizací tohoto obchvatu zamezí významně zvažované možnosti výstavby velkého pražského okruhu na okraji Brandýsa, což by hlukově i emisně zdevastovalo části města jako Hrušov, Vrábí a Zahradní město. Také by to zastavilo rozvoj města přirozeným západním směrem.

4) Vlakotramvajové spojení, které doplní systém městské hromadné dopravy v patnáctiletém horizontu. Je nezbytné na něm začít pracovat již teď. A že je trasa nejasná? Ta přeci musí vzniknout teprve z komunikace s obyvately dotčených měst – v mapě je jen pro představu.

Takže co se dá udělat pro zlepšení dopravy v Brandýse hned?

Upřímně řečeno moc toho není. Jistě, můžeme zabrat a opravit do 4 let všechny prašné ulice, někde postavit pár set metrů nové silnice a dobudovat chodníky, ale to jsou dílčí lokální zlepšení pro vnitřek města.

Bez politické reprezentace, které má partnery na kraji a v parlamentu, se silniční okruhy města financované a stavěné krajem nepohnou. Bez lidí na radnici, kteří budou mít vizi dopravy a rozvoje města na více jak příštích šest měsíců, se naše faktické žití ve městě bude ve vlnách zhoršovat. A bez lidí, kteří to budou nejenom ochotni, ale i schopni odpracovat, se bude opakovat stopadesát let starý příběh Pardubic a Chrudimi.

Když se v polovině 19. století začala stavět první železnice z Prahy do Vídně, obyvatelé královského města Chrudimi odhlasovali, že jejich životy železnice rušit nesmí. Ta byla tedy vedena přes méně významné Pardubice. Trať přinesla Pardubicím rozvoj, lepší životní úroveň a ke dnešku také čtyřnásobek obyvatel. Tato paralela mezi Čelákovicemi (atraktivními díky vlakovému napojení do Prahy) a Brandýsem-Boleslaví se ostatně dnes nabízí.

Rozvoj města bychom měli zvládnout lépe, než Chrudim přes 170 lety a než Čelákovice před patnácti. Důležité je poučit se z minulosti a nebát se si to odpracovat.

Pusťte nás na to.